Noční můra: Jak poznat psa z množírny?

V České republice jsou zaregistrovány více než 2 milióny psů. Zájem o psy navíc v době pandemie a s ní souvisejícím dlouhodobějším pobytem doma ještě vzrostl. Bohužel vzrostl také počet množíren a nelegálního rozmnožování psů. V čem jsou množírny tak problematické a hlavně, jak nenaletět a psa z množírny si nepořídit?

​Pozor na zákony – mohou se týkat i vás

Od roku 2021 začne postupně platit nový právní předpis, který upravuje podmínky chovu zvířat a povinnosti chovatelů. V něm je vůbec poprvé jasně definovaný pojem množírna. Tou je „zařízení, včetně bytu, ve kterém jsou chováni a rozmnožováni psi nebo kočky v nevhodných podmínkách, které způsobují jejich utrpení, a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby ¹“. Novela zákona si klade za cíl lepší a důraznější ochranu zvířat před týráním. Díky ní se také budou nově hradit náklady obcím na zajištění náhradní péče pro zvíře, které obce odebraly jeho majiteli. V novém právním předpisu jsou kromě pojmů stanové také nové povinnosti. Některé platí pouze pro ty, kteří se chovem zabývají „profesně“, jiné ale platí pro každého chovatele psa – tedy i pro vás.

TIP: Zákon množírnu definuje poměrně jasně. I přesto považují odborníci a chovatelé za množitele i nadále všechny ty, kteří zvířata chovají a rozmnožují čistě za účelem zisku. Zvířata v těchto množírnách nemusí žít v otřesných podmínkách, přesto majitelům nejde o jejich zdraví a prospěch, ale pouze o vlastní obohacení.

Povinnosti pro chovatele-podnikatele

Tyto povinnosti se týkají podnikatelů v oblasti chovu zvířat, chovatelských sdružení a jejich členů a nově také chovatelů tří a více fen. Asi největší novinkou je povinnost tzv. evidenčního listu vrhu štěňat. Evidenční list vrhu štěňat musí chovatel vyplnit nejpozději do 7 dnů od narození štěňat. Uvedeny v něm musí být identifikační údaje chovatele a informace o místě chovu. U štěňat musí být uvedeno o jaké plemeno se jedná, kdy se narodila a v jakém počtu, jakého jsou pohlaví a jaké mají jméno. Dále se v evidenčním listu objeví informace o matce štěňat jako je její jméno, datum narození, číslo čipu či plemeno. Jakmile je štěně očipováno, musí být v evidenčním listě uvedené také číslo čipu, plus jakákoliv další očkování, odčervení a jiná veterinární ošetření. Evidenční list pak dostane každý majitel štěněte. Štěňata musí být před předáním novému majiteli očipována, a to nejpozději do 3 měsíců od jejich narození.

Povinnosti pro každého chovatele

V novele zákona na ochranu zvířat proti týrání je jasně řečeno, že chovat či rozmnožovat zvířata v množírně je zakázáno. Chovat zvířata v nevhodných podmínkách tedy platí pro všechny. Nezáleží na tom, zda zvíře chováte kvůli zisku či nikoliv, či zda chováte jen jednoho psa či více zvířat. Podle zákona jste nyní povinni zajistit svému psovi adekvátní podmínky pro život. Pozor na nové povinnosti by si měli dát také majitelé psích slečen. Nový právní předpis totiž stanovuje, že fenka může vrhnout pouze 3× během dvou let a kojit může pouze tolik štěňat, kolik zdravotně zvládne. Pokud je štěňat mnoho a fenka nemůže kojit všechny, musí její majitel zajistit ostatním štěňatům náhradní výživu. Štěňátka se novému majiteli nesmí předat dříve než po 50 dnech od narození. Nová pravidla platí také u majitelů koček, zde se ale mohou mírně lišit.

---

​Přečtěte si také:
7 věcí, které by měla obsahovat výbava pro štěně

---

​Jak obchází množírny zákony?

Bohužel, zákony nejsou všemocné a nedokáží 100% zabránit žádnému zločinu. Lidé jsou navíc vynalézaví a kličky a způsoby si vždy dokáží najít. Donedávna platila oznamovací povinnost pro chovatele 5 a více fen. Chovatelé toto pravidlo obcházeli tím, že část zvířat byla napsána na jednoho člena domácnosti, a část na jiného. To ale nově nepůjde. Oznamovací povinnost je nyní u chovu 3 a více fen s tím, že se počítají dohromady všechny feny v jedné domácnosti, tedy i od více chovatelů. Problém ovšem je, že oznamovat se musí pouze feny starší 12 měsíců. Někteří majitelé proto nechají pokrýt ještě mladé fenky, ty následně ještě před dovršením jednoho roku života prodají, a z vrhu si nechají novou fenku – či více. Díky novele zákona bude sice jednodušší potrestat chovatele, kteří zvířata chovají v nevhodných podmínkách. Nejdůležitější je ale stále ostražitost zájemců o štěňata. Proto vám poradíme, jak poznat psa z množírny.

​Nejsou množírny jako množírny

Asi většina z nás někdy viděla fotografie z množíren, ve kterých žili psi v otřesných podmínkách. Zvířata byla podvyživená, ve špatném zdravotním stavu, všude kolem byla špína apod. Jenže ne všechny množírny musí být na pohled takové. Za množírnu by se jen těžko dal považovat útulný a uklizený byt, ve kterém mají majitelé svou milovanou fenku, která omylem otěhotněla, a kteří se snaží prodat štěňátka. Rozmnožováni psů bez papírů je ale bohužel také velmi problematické. U nepapírových psů totiž nikdy nemáte jistotu, jací byli rodiče pejska. Každý pes bez papírů je považován za křížence. Nikdy nevíte, zda rodiče štěněte nebyli příbuzní – to nemusí vědět ani sami jejich majitelé. U nepapírových psů je navíc vyšší riziko degenerativních onemocnění či chronických zánětů. V mnoha případech si majitelé psů ani neuvědomují, že jejich pokrytím způsobují nějaké problémy. Nekontrolovatelné množení psů bez průkazu původu je ale bohužel velkým rizikem zejména pro psy samotné.

​Jaké nemoci trápí psy z množírny nejčastěji?

V množírnách jsou psi často chováni v hrůzných podmínkách. Fenám, ale ani nabízeným štěňatům, nejsou zajištěné podmínky, které ke zdravému prospívání potřebují. Štěňata mohou být nositeli mnoha parazitů a trpět mnoha nemocemi. Dochází také k nekontrolovatelnému křížení mnohdy i příbuzných, fenky jsou často nuceny otěhotnět pokaždé, když jsou březí. V množírnách nejsou zachovávány běžné chovatelské postupy. Správný chovatel přemýšlí a pečlivě vybírá, jaké psy k chovu využije – ti musí být především zdraví a v perfektním stavu. Chovatel by nikdy neriskoval, že ohrozí další generace chovných psů. U psů z množírny nejsou nemoci a choroby žádnou výjimkou. A jejich důvodem je právě nekontrolovaný chov. mezi nejběžnější choroby a onemocnění patří:

• epilepsie
• srdeční onemocnění
• onemocnění ledvin
• nemoci svalové a kosterní soustavy (dysplazie kyčelního kloubu, vykloubení čéšky)
• endokrinní onemocnění (cukrovka, hypertyreóza)
• nemoci krve (anémie, Von Willebrandova choroba)
• poruchy sluchu (hluchota)
• oční vady (šedý zákal, zelený zákal, progresivní retinální atrofie)
• respirační onemocnění
• giardióza
• parvoviróza
• psinka
• infekce horních cest dýchacích
• psincový kašel
• zápal plic
• prašivina
• srdeční červivost
• chronický průjem
• paraziti (blechy, klíšťata, střevní paraziti)

​Jaké poruchy chování se u psů z množírny objevují?

Štěňata jsou od matek odstavovány příliš brzo a prodávána v příliš mladém věku. To se samozřejmě odrazí i na jejich povaze. Existuje dokonce několik studií zabývajících se právě psy s původem v množírně. Psi v množírnách nemají dostatečnou interakci s okolím a s lidmi. Přitom socializace je zejména u štěňat obzvláště důležitá. Právě díky ní si pes osvojí základy chování, naučí se chápat své okolí a nemít z něj obavy. Štěňata v množírnách jsou často od svých matek a také sourozenců odebírána, a to už po šesti týdnech od narození. Psi z množírny mohou proto vykazovat extrémní plachost, strach či agresivitu. Bývají také mnohem závislejší na svých majitelích a častěji trpí separačními úzkostmi. U psa bez jasného původu nikdy nemáte jistotu, v jakých podmínkách byl vychováván a čím si prošel. Některé problémy se navíc neobjeví hned a mohou majitele překvapit i po mnoha letech. Psi z množírny mohou být nebezpeční.

---

​Přečtěte si také:
Jak cvičit psa základním povelům a poslušnosti?

---

​Chcete pejska, ale bojíte se množírny?

Cest, jak přijít k novému chlupatému příteli, je několik. Jestliže nevyžadujete žádnou konkrétní rasu, pak je nejlepší možností pejska adoptovat z útulku či depozita. Pokud byste ale rádi konkrétní plemeno, hledejte pejska s průkazem původu (PP). Nejlepší je najít si seznam chovatelských stanic daného plemena a podívat se na jejich stránky, kde najdete spoustu užitečných informací. Pejsci s průkazem původu nejsou sice levnou záležitostí, díky této vyšší investici ale máte určité záruky. U pejska bez PP je totiž větší pravděpodobnost výskytu problémů, jejichž léčba vás může vyjít na mnohem více. Pokud si pejska s PP nemůžete dovolit, existují útulky a další zařízení, která mají pejsky právě s průkazem původu. Některé chovné stanice navíc nabízí štěňata, která mají drobnou vadu a nejsou proto určena na chov. Ta jsou samozřejmě také s průkazem původu, nabízena jsou ale za nižší cenu. Psa kupujte vždy od vámi ověřeného chovatele, kterému můžete důvěřovat.

​Množírny a způsoby, jak s nimi bojovat

Vyhýbat se pejskům z množíren je jen jeden ze způsobů, jak zabránit těmto nekalým praktikám. Jestliže chcete být v boji proti množírnám aktivnější, můžete je pomáhat nahlašovat. Jakmile narazíte na podezřelý inzerát či nabídku štěňat, můžete je nahlásit nejlépe Státní veterinární správě, která se touto problematikou zabývá. Je však nutné být schopný své podezření prokázat, což může být občas problém. Velmi šikovná je také stránka www.nemetvare.cz, která je v boji proti množírnám velmi aktivní. Zde můžete nahlásit podezřelé množírny a také si přečíst spoustu zajímavých a důležitých informací. Dále vám zde poradí, zda vámi vybrané štěňátko či koťátko nevykazují určité znaky, které by naznačovaly, že pochází právě z množírny. Zkuste si o problematice množíren nastudovat nějaké informace a podělte se o ně také se svým okolím. Pokud si bude někdo z vašich blízkých pořizovat štěňátko, zkuste mu pomoci, aby si nepořídil pejska právě z množírny.

​8 rad, jak poznat psa z množírny

Informací je mnoho a překupníci s pejsky či majitelé množíren a další podvodníci umí být velmi přesvědčiví. Sepsali jsme pro vás základní rady, jak pejska z množírny poznat, a čemu dalšímu se vyvarovat. Jen tak budete mít jistotu, že za své peníze dostanete to, co očekáváte, že váš pejsek bude v dobrém stavu po fyzické i psychické stránce a že se v průběhu budoucích mnoha let nesetkáte s žádnými nepříjemnostmi. Ani pejsek s průkazem původu z chovatelské stanice není sice nikdy 100% zdravý a i u takových štěňat se mohou vyskytnout vážnější potíže. U psů bez průkazu původu či ještě hůře z množíren je ale tato šance výrazně vyšší.

1. Pozor na lživé informace v inzerátech

Majitelé množíren samozřejmě ví, čeho se dopouští, a proto se snaží maximálně zachovat svou anonymitu. U některých si proto můžete být jistí, že uvedené informace jako jsou jméno či telefonní číslo nemusí být pravdivé. Mnoho podvodníků si totiž ihned po předání štěněte číslo změní, na uvedené kontaktní adrese nikoho nenajdete a nemáte příliš možností, jak chovatele najít. Zjistěte si proto raději předem, jak lze chovatele dohledat. Pravdivé informace jsou základ, neboť každý správný majitel vám bude ještě nějakou dobu k dispozici pro případné rady či otázky. Ten, který se vám bude snažit vyhýbat, má zjevně co skrývat. Požádejte chovatele o osobní setkání a poproste ho o předložení nějakého dokladu totožnosti. Ne každý, kdo se tomu bude bránit, je samozřejmě hned podvodník, slušní chovatelé ale vaše obavy pochopí a budou se vám snažit vyjít vstříc.

2. Množírny se zaměřují spíše na malá plemena

Mezi plemena, která jsou nejčastěji z množíren, patří tzv. malá plemena jako shi-tzu, pražský krysařík, čivava, Jack Russel teriér nebo jorkšírský teriér. U větších plemen je totiž na první pohled viditelnější, v jak dobrém či naopak špatném stavu jsou. U malých plemen se nedostatečná výživa či špatné životní podmínky snáze ztratí. Počítejte také s tím, že fotky v inzerátu nemusí odpovídat skutečnosti. Někteří majitelé množíren používají několik fotografií stále dokola, ačkoliv je mohou uvádět jako ilustrační, aby případné zájemce zmátli. Vyžádejte si raději několik dalších, ideálně aktuálních fotek štěňátka, o které máte zájem. Poctivý majitel vám je nebude mít problém ukázat.

---

​Přečtěte si také:
Jací jsou nejvhodnější psi do bytu?

3. Mini jorkšírský teriér neexistuje

Plemen psů existují stovky. Asi málokdo se v nich proto dokonale vyzná. Existují také miniaturní plemena psů jako například miniaturní bulteriér, miniaturní australský ovčák, miniaturní neboli trpasličí pinč a pár dalších. V inzerátech se ale často objevují také miniaturní jorkšírští teriéři – a takové plemeno neexistuje. Je to jasné znamení, že jde o psa bez průkazu původu, u kterého navíc došlo ke křížení s jinou rasou. Pokud se vám něco v inzerátu nezdá, není nic jednoduššího, než si existenci takového plemene ověřit třeba přes internet. Inzerátům nabízejícím nic neříkající plemena či plemena s vymyšlenými názvy se obloukem vyhněte. Podezřelé jsou také inzeráty nabízející pejska s originálním zbarvením srsti či jinými „originálními“ prvky.

4. Pes s průkazem původu bez průkazu původu

Protože boj s množírnami a nekontrolovatelným množením psů není nic nového, jsou majitelé množíren schopni vymyslet téměř cokoliv, aby byli úspěšní. Díky osvětové kampani hledá mnoho lidí zvířata s průkazem původu. Proto se ale často objevují inzeráty, ve kterých jsou zvířata nabízena s PP, ačkoliv ve skutečnosti pocházejí z množírny. Ve chvíli, kdy si po chovateli vyžádáte průkaz původu, častou výmluvou je, že se jedná o tzv. nadpočetné štěně. Všechna ostatní štěňata z vrhu papíry mají, ale právě to vaše ne, protože se s ním nepočítalo. To je samozřejmě lež a jakmile vám bude někdo něco takového tvrdit, od obchodu odstupte. Stejně lživá je také informace, že štěňátko papíry nemá, protože má nějakou drobnou vadu. Psi pocházející od rodičů s průkazem původu vždy tento průkaz mají také – všichni.

5. Prověřte si prostředí chovu osobně

Před koupí jakéhokoliv pejska se doporučuje zajet se podívat na místo, kde doteď žil. Sami si tak můžete na vlastní oči ověřit podmínky, v jakých se pohyboval, a osobně se přesvědčíte, jak pejsek vypadá a jak působí. Fotky mohou často klamat a realita může být výrazně odlišná. Jakmile se majitel pejsků začne vymlouvat a hledat důvody, proč vás k sobě nepustí, budete mít hned jasno. Zatímco u některých množíren jsou otřesné podmínky na první pohled viditelné, u jiných to tak zřejmé být nemusí. Sami ale tušíte, jaké prostředí chcete pro svého pejska doma vytvořit. Podívejte se proto u chovatele, jak vypadá místo, kde pejsci spí, kde jedí a kde si mohou hrát, zda je tam v rámci možností čisto a zda se tam pejsci cítí alespoň na pohled dobře. Všímejte si, jak se chovají nejen štěňátka, ale také jejich matka.

---

​Přečtěte si také:
Jak na cestování se psem?

---

6. Vyžádejte si dokumentaci o vrhu či matce

Chovateli, který nemá co skrývat, nebude dělat problém vám ukázat například očkovací průkaz matky štěňat, případně průkaz přímo štěněte. Na vlastní oči si tak můžete ověřit, zda chovatel dodržuje všechna očkování a odčervení a také správné termíny. Nezapomeňte na to, že štěně musí být při předání novému majiteli očipováno. Chovatel musí štěně očipovat nejpozději do 3 měsíců věku, pokud ale štěně do nových rukou předává dříve, musí zajistit také dřívější termín očipování. Vždy mějte s chovatelem uzavřenou smlouvu, buď kupní, nebo darovací. Tu si pozorně přečtěte, abyste později nelitovali. U ověřených chovatelů se ale nemáte čeho bát. Pejska bez smlouvy nekupujte.

7. Štěňata jsou nabízena příliš často nebo příliš mladá

Zákon uvádí, že fena smí porodit nanejvýše 3× za 24 měsíců. Pokud si tedy všimnete, že má chovatel inzeráty na štěňata od stejné feny častěji, ruce pryč. Stejně tak si dejte pozor na to, v jakém věku štěně dostanete. Ze zákona mohou být štěňata od matky odstavena až po minimálně 50 dnech. Tato doba je klíčová, štěně je dostatečně vyživováno mateřským mlékem a od matky se naučí ty nejdůležitější základy. Laik samozřejmě jen těžko odhalí, zda má nabízené štěně 4, nebo 5 týdnů. Právě zde je velmi důležité mít možnost podívat se na štěně osobně. Slušný chovatel vám dovolí zkontrolovat, zda má štěně mléčné zuby či zda ještě nemá sací reflex. Mléčné zuby se psům začínají prořezávat přibližně ve 3. týdnu života, takže pokud je pes nemá, nebo pokud se přisaje na váš prst, je ještě příliš mladý.

---

​Přečtěte si také:
Jak krmit štěně, aby dobře rostlo a prospívalo

---

8. Předávání štěňat na veřejném prostranství je zakázáno

Novela zákona také nově zakazuje prodávání či předávání štěňat na veřejném prostranství. I to byla jedna z častých praktik majitelů množíren. Ti se totiž často snaží zůstat v anonymitě, a tak je pro ně předání zvířete na neutrální půdě výhodou. Vy, ale ani Státní veterinární správa, pak nemáte šanci je najít. Jestliže po vás bude majitel vašeho nového štěňátka chtít, abyste se sešli někde na benzínové pumpě či na parkovišti, rovnou to odmítněte. Majitelé množíren se taky často snaží štěně předat ve spěchu, abyste neměli možnost si ještě za jeho přítomnosti zkontrolovat stav pejska či správnost předávaných dokumentů. Opravdu trvejte na předání štěněte v místě chovu. Vyskytly se i případy, kdy se inzerent vydával za známého a ověřeného chovatele a zájemcům štěně vždy z nějakého „rozumného“ důvodu předával někde jinde, aby neodhalili jeho podvod.

​Důležité odkazy